5.1.4
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Zdravotní pojišťovny svojí kontrolní činností u zaměstnavatelů stále zjišťují spoustu nedostatků, kterých se tito plátci pojistného dopouštějí v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců, a to i při nástupu zaměstnance do zaměstnání.
Za účelem zabezpečení řádného placení pojistného si musí zaměstnavatel (mzdová účetní či personalista) zjistit, u které zdravotní pojišťovny je nastupující zaměstnanec pojištěn. Jednou z povinností pojištěnce je sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli příslušnost ke zdravotní pojišťovně, přičemž stejnou povinnost má zaměstnanec i v případě, kdy změní zdravotní pojišťovnu v době trvání zaměstnání – v případě přechodu k jiné zdravotní pojišťovně platí osmidenní lhůta pro oznámení této změny zaměstnavateli. Oznámení týkající se pojištění u zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má ze zákona právo požadovat po zaměstnanci (a to i po bývalém zaměstnanci) úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem.
Nahoru"Státní kategorie" u zaměstnance
Další dotaz zaměstnavatele by měl směřovat k tomu, zda přijímaný zaměstnanec není zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné i stát (poživatel některého z důchodů, žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, student, osoba evidovaná na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání s předpokládaným měsíčním příjmem nepřesahujícím 9 450 Kč apod.). Pokud je osoba u zdravotní pojišťovny zařazena ve "státní kategorii", musí být tato skutečnost zdokumentována ve mzdové evidenci (například rozhodnutím o přiznání důchodu, potvrzením o studiu, o pobírání rodičovského příspěvku aj.) a zdravotní pojišťovně oznámena. Zvýhodnění osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, se týká především odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.
NahoruOznamování nástupu do zaměstnání
Přihlášením zaměstnance (na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za zaměstnance odvádět pojistné. Povinnost zaměstnavatele platit pojistné za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání (například u pracovního poměru dnem jeho skončení). Bude-li se jednat o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, pak dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření této dohody začal vykonávat sjednanou práci, a za den skončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost pouze tehdy, považuje-li se osoba za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
NahoruZákonná lhůta a možná sankce za její porušení
Při plnění oznamovací povinnosti je primárně zapotřebí mít na zřeteli, že pro oznámení příslušné skutečnosti (změny) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta. Za porušení této povinnosti stanovené konkrétně při nástupu zaměstnance do zaměstnání v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. může zdravotní pojišťovna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč. V následujícím textu si formou příkladů probereme vybrané situace, které mohou zaměstnavatelé řešit v právních podmínkách roku 2024 v souvislosti se zaměstnáváním svých zaměstnanců, speciálně při nástupu do zaměstnání, resp. při zahájení práce.
NahoruPracovněprávní vztah a odvod pojistného
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce, nebo dokonce jen jeden den. V roce 2024 tak zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
-
u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje do 30. 6. 2024 částku 10 000 Kč,
-
u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 4 000 Kč.
Naproti tomu u pracovní smlouvy se odvádí pojistné z každé částky zúčtovaného příjmu.
U všech pracovněprávních vztahů se přihlíží i k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část, pokud není zaměstnanec (a zaměstnavatel jako plátce pojistného) od této povinnosti osvobozen v duchu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena do 31. 3. 2024. Od 1. 4. je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti, zaměstnanec však začne pracovat až ve čtvrtek 4. 4.
Protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule nenavazují, použije zaměstnavatel kód "O" k datu 31. 3. a návazně pak kód "P" k datu 4. 4. Přihlášení k datu 4. 4. má ještě ten význam, že pokud se jedná o osobu, pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, snižuje se toto minimum s ohledem na 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci dubnu na poměrnou část 17 010 Kč [(27 : 30) × 18 900].
Kdyby však zaměstnanec skutečně začal pracovat již dne 1. 4., zaměstnavatel by žádné oznámení neprováděl, neboť kontinuita pracovněprávních vztahů by nebyla přerušena – podmínkou pro použití tohoto postupu je však příjem zaměstnance v březnu i v dubnu alespoň 4 000 Kč.
Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem výrazně převyšujícím hodnotu minimální mzdy a následně je u téhož zaměstnavatele uzavřena dohoda o pracovní činnosti.
Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (specifikovaným v pracovní smlouvě, což může být například státní svátek nebo sobota či neděle – bez ohledu na den, kdy zaměstnanec skutečně začne pracovat) provede zaměstnavatel jeho přihlášení u zdravotní pojišťovny. Následně sjednaný další pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele (dohoda o pracovní činnosti) již na plnění oznamovací povinnosti vliv nemá, neboť zaměstnanec je trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy.
Bude-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč, připočte se v příslušném kalendářním měsíci pro stanovení vyměřovacího základu k příjmu z pracovního poměru. Bude-li však příjem z této dohody nižší než 4 000 Kč, bude vyměřovacím základem pro odvod pojistného pouze příjem z pracovního poměru, žádné odhlášení zaměstnance se v této situaci neprovádí.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 11. března, přičemž zaměstnanec začal vykonávat práci až ve čtvrtek 14. 3., kdy je zřejmé, že zaměstnanec dosáhne za měsíc březen vyměřovacího základu alespoň 4 000 Kč. V tomto případě vznikají zaměstnavateli již od března povinnosti jak při placení pojistného, tak při souvisejícím plnění oznamovací povinnosti.
Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni 14. 3., tedy ke dni, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal pro zaměstnavatele vykonávat sjednanou práci [viz ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.].
Za měsíc březen musí zaměstnavatel při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu 10 974,19 Kč [(18 : 31) × 18 900], tedy za celkem 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci. Toto poměrné minimum by nemuselo být dodrženo u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Kdyby se ukázalo, že částka hrubého příjmu nedosáhla za měsíc březen 4 000 Kč, oznámil by zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele storno této přihlášky kódem "O" – případně i s komentářem – taktéž k datu 14. 3. (čímž se zaměstnání v březnu zruší) a zaměstnance přihlásí k 1. dni toho kalendářního…
