Doklady zaměstnavatele a zaměstnance ve zdravotním pojištění

1.17

Doklady zaměstnavatele a zaměstnance ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Právní úprava zdravotního pojištění nemůže obsáhnout všechny situace, které se mohou v praxi vyskytnout. Z tohoto důvodu musejí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat určité (rozhodné) skutečnosti ve formě žádosti, vystavení potvrzení, čestného prohlášení zaměstnance apod.

Vzory uvedené v tomto příspěvku představují ve zdravotním pojištění rozhodné doklady pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následné placení pojistného. Tyto vzory představují doporučenou podobu, vycházejí z dlouholeté praxe autora a nemají tedy obecně závaznou povahu. Zaměstnavatel si může tyto vzory upravit přiměřeně podle svých potřeb a konkrétních podmínek.

Jaké případy mohou v praxi zaměstnavatel i zaměstnanec řešit? Proč je nutné čestné prohlášení například u osoby pečující o dítě (děti) nebo při zaměstnávání osob ze států podléhajících režimu koordinačních nařízení Evropské unie?

1) Žádost zaměstnance o provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu – varianta souběžného zaměstnání u více zaměstnavatelů

Analogicky lze tento vzor použít v přiměřené podobě i tehdy, pokud se jedná o jediné zaměstnání a příjem zaměstnance nedosahuje zákonného minima.

Pokud úhrn příjmů (vyměřovacích základů) překročí v rozhodném období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ, neprovádí dopočet žádný ze zaměstnavatelů a každý odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. V takových případech si zaměstnavatelé musejí navzájem dokladovat výši příjmů zaměstnance.

2) Potvrzení zaměstnavatele, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Aby zaměstnavatel s příjmem zaměstnance nižším než minimální mzda nemusel provádět příslušný dopočet a doplatek pojistného, bude oprávněn odvést pojistné ze skutečné výše příjmu na základě tohoto potvrzení od jiného zaměstnavatele:

Toto potvrzení (pokud se podmínky nezmění) má dlouhodobou platnost a není zapotřebí, aby se obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy.

3) Odvod pojistného zaměstnavatelem ve vazbě na minimální vyměřovací základ

Jedná se o tuto situaci:

• zaměstnanec má jediné zaměstnání,

• příjem zaměstnance nedosahuje hodnoty povinného minima,

• pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) platí povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, zaměstnavatel tedy provádí dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

Aby zaměstnavatel případně nemusel v budoucnu přehodnocovat odvod pojistného (třeba v situaci, kdy zaměstnanec posléze nastoupí do jiného zaměstnání, začne podnikat nebo mu vznikne nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát aj.), doporučuji použít při nástupu zaměstnance do zaměstnání některou z těchto variant:

1) Čestné prohlášení zaměstnance, například tohoto znění: "Čestně prohlašuji, že nejsem zaměstnán, nepodnikám jako OSVČ a nepatřím ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které platí pojistné stát. Případnou změnu oznámím zaměstnavateli do osmi dnů."

2) Součástí textu pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce jako smluvního ujednání může být formulace:

"Pro účel zajištění odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění bude zaměstnavatel v případě potřeby provádět příslušný dopočet a doplatek pojistného dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů."

3) Žádost zaměstnance: "Žádám tímto zaměstnavatele o provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu ve zdravotním pojištění. Případnou změnu oznámím zaměstnavateli do osmi dnů."

4) Čestné prohlášení osoby "pečující" o dítě (děti)

Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, případně poskytnuté neplacené volno nehraje v tomto případě roli. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Aby zaměstnavatel mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, dokládá zaměstnanec čestným prohlášením skutečnost, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče, například podle tohoto vzoru:

5) "Pečující" osoba, zaměstnání a neplacené volno

U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do…