Cestovní náhrady při zahraničních pracovních cestách

7.2.11.3

Cestovní náhrady při zahraničních pracovních cestách

Ing. Ivan Macháček

 NahoruDruhy cestovních náhrad při zahraničních pracovních cestách

Při zahraniční pracovní cestě příslušejí zaměstnanci v souladu s § 166 ZP následující náhrady:

• jízdních výdajů,

• jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 1 měsíc a byla-li návštěva člena rodiny zaměstnavatelem sjednána nebo určena před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. Jedná se o jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět, nejvýše však v částce odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště zaměstnance na území ČR,

• výdajů za ubytování, a to bez ohledu na výši ceny, je-li doložena řádným dokladem o ubytování,

• stravného v rámci tuzemské části pracovní cesty,

• stravovacích výdajů v cizí měně v rámci zahraniční části pracovní cesty (zahraniční stravné),

• nutných vedlejších výdajů,

• kapesné.

 NahoruZahraniční stravné

Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci i podnikateli stravné v cizí měně, a to podle doby, kterou stráví osoba v zahraničí. Na rozdíl od tuzemské pracovní cesty není při zahraniční pracovní cestě podnikatel omezován při přiznání stravného délkou pracovní cesty 12 hodin.

Výše základních sazeb zahraničního stravného je stanovena prováděcím právním předpisem, pro rok 2024 je to vyhláška č. 341/2023 Sb. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

 NahoruPostup zaměstnavatele podnikatelské sféry

Zaměstnavatel podnikatelské sféry může sjednat (v kolektivní smlouvě) nebo určit před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného nejméně ve výši 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát podle vyhlášky č. 341/2023 Sb. Horní hranice zahraničního stravného není limitována, platí však daňové omezení pro zaměstnance i zaměstnavatele, jak je uvedeno v kapitole "Daňové řešení cestovních náhrad".

 NahoruPostup zaměstnavatele nepodnikatelské sféry

Zaměstnanci nepodnikatelské sféry přísluší za každý kalendářní den zahraniční pracovní cesty zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou č. 341/2023 Sb. Pouze vedoucím organizačních složek státu a jejich zástupcům a statutárním orgánům a jejich zástupcům je možné určit zahraniční stravné až do výše přesahující o 15 % základní sazbu zahraničního stravného.

 Nahoru Zahraniční stravné při různém trvání zahraniční pracovní cesty

Pokud doba strávená zaměstnancem na zahraniční pracovní cestě mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby, stanovené, jak je výše uvedeno.

Pokud doba strávená zaměstnancem na zahraniční pracovní cestě mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného.

Pokud doba strávená zaměstnancem na zahraniční pracovní cestě mimo území ČR trvá v kalendářním dni 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného. Při zahraniční pracovní cestě, která trvá déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území ČR právo na tuzemské stravné, přísluší zahraniční stravné ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného (a to až po 5 hodinách strávených v zahraničí).

Trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.

Při vícedenní zahraniční cestě se tuzemské stravné stanoví vždy za každý kalendářní den samostatně.

 NahoruSnížené zahraniční stravné v podnikatelské sféře

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci podle § 170 odst. 5 ZP zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:

Pokud zaměstnavatel v podnikatelské sféře nesjedná nebo neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu míru snížení, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu výše uvedenou (tedy o 25 %, 35 % resp. 70 % zahraničního stravného) za každé bezplatně poskytnuté jídlo.

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře musí vždy snížit zahraniční stravné při bezplatně poskytnutém jídle charakteru snídaně, oběda nebo večeře, ale může se rozhodnout, jakou procentní výši snížení zahraničního stravného určí nebo sjedná.