2.1
Změny předpisů týkající se specializované způsobilosti a přípravy v lékařských oborech
MUDr. Jana Uhrová, Mgr. Bc. Martin Kůs
NahoruÚvod
Dne 1. 7. 2009 nabyly účinnosti vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR (dále také jako "MZ ČR") v oblasti vzdělávání, které jsou prováděcími předpisy na základě zmocnění zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
NahoruNovela zákona č. 95/2004 Sb.
Tento zákon definuje odbornou způsobilost k výkonu povolání lékaře (analogicky zubního lékaře a farmaceuta) získanou dokončením studia na lékařské fakultě a specializovanou způsobilost lékaře získanou úspěšným dokončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou, na jejímž základě je lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném atestačním oboru.
Nově stanoví zákon, že součástí specializačního vzdělávání je absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru. Získání specializované způsobilosti je podmínkou pro samostatný výkon povolání lékaře. Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v akreditovaných zařízeních, umožněna je ale i rozvolněná příprava v nižším rozsahu, než je stanovená pracovní doba, v tom případě ale celková délka, úroveň a kvalita vzdělávání nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Školicím místem je pracovní místo v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby na akreditovaném pracovišti, rezidenčním místem je školicí místo, které je spolufinancováno ze státního rozpočtu.
Specializační vzdělávání se uskutečňuje podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů, které schvaluje ministerstvo a zveřejňuje je ve Věstníku MZ. Obory specializačního vzdělávání, minimální délku specializačního vzdělávání v daném oboru, činnosti lékařů, označení odbornosti a převedení specializačních oborů podle dřívějších právních předpisů na nové obory specializačního vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou po projednání s univerzitami, Českou lékařskou komorou a odbornými společnostmi.
Zákon dále řeší situaci při dlouhodobém přerušení výkonu povolání lékaře: získaná odborná a specializovaná způsobilost zůstává i při přerušení nedotčena, pokud však lékař přerušil výkon povolání na dobu delší než 5 let v průběhu posledních 6 let, je povinen se doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti pod vedením lékaře s příslušnou specializovanou způsobilostí, který mu o průběhu a ukončení doškolení vydá potvrzení, event. záznam do průkazu odbornosti.
Dále je v zákoně ustanovení o atestační zkoušce a dále i o absolvování tzv. certifikovaného kurzu, kterým získávají zdravotničtí pracovníci zvláštní odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, prohlubující získanou specializovanou způsobilost. Zákon zmocňuje ministerstvo k vydání zkušebního řádu atestační zkoušky, aprobační zkoušky a závěrečné zkoušky certifikovaného kurzu a vládu k stanovení výše úhrad za tyto zkoušky nařízením.
Zákon rovněž opět umožňuje pro účely absolvování odborné praxe (stáž) dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě na základě písemných smluv mezi touto osobou (zařízením), zaměstnavatelem a zaměstnancem a stanoví podmínky těchto smluv.
Prováděcí předpisy vydané na základě uvedeného zmocnění ministerstvem zdravotnictví ve Sbírce zákonů, částka 56, s účinností od 1. 7. 2009, týkající se lékařů, zubních lékařů a farmaceutů jsou celkem 4:
NahoruVyhláška č. 185/2009 Sb.
Vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů.
Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropského společenství základní obory specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, označení odbornosti lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se specializovanou způsobilostí, minimální délku specializačního vzdělávání podle vzdělávacích programů a obory certifikovaných kurzů lékařů, zubních lékařů a farmaceutů – nástavbové obory.
Vyhláška stanoví v souladu s platným zněním zákona tzv. základní kmeny, které jsou součástí základních oborů. Po dlouhých a složitých odborných jednáních bylo původně stanoveno celkem 10 základních kmenů. Následně došlo k rozšíření jejich počtu na současných šestnáct: anesteziologický, dermatovenerologický, gynekologicko-porodnický, hygienický, chirurgický, interní neurochirurgický, neurologický, oftalmologický, ortopedický, otorinolaryngologický, patologický, pediatrický, psychiatrický, radiologický, urologický a základní kmen všeobecné praktické lékařství.
Délka vzdělávání v základním kmeni činí 24 měsíců.
Dále vyhláška upřesňuje způsob převedení specializací získaných podle dosavadních právních předpisů na základní obory, nástavbové obory a základní kmeny podle této vyhlášky.
Uvedené úpravy jsou v přehledné tabulkové formě přílohami vyhlášky.
NahoruPřílohy vyhlášky
Příloha č. 1
Základní obory, označení odbornosti lékaře, zubního lékaře a farmaceuta se specializovanou způsobilostí a minimální délka specializačního vzdělávání.
Do této úpravy se promítla nutnost snížení neúměrně vysokého množství základních specializačních oborů ve srovnání s EU. Z původních 83 lékařských základních oborů byl jejich počet snížen na 46, ostatní byly opět zařazeny mezi obory nástavbové. U zubních lékařů pak vyhláška rozlišuje 3 základní obory, u farmaceutů se pak jedná o sedm oborů.
V příloze jsou uvedeny i základní kmeny, které jsou součástí přípravy v jednotlivých oborech.
Příloha č. 2
Nástavbové obory, označení odbornosti lékaře a farmaceuta se zvláštní odbornou způsobilostí a minimální délka vzdělávání podle vzdělávacích programů. Nástavbových lékařských oborů je nyní 50, farmaceutických pak vyhláška rozlišuje 5. V tabulce jsou uvedeny základní obory, jejichž absolvování je předpokladem zařazení do nástavbového oboru, i minimální délka vzdělání.
Vzhledem k zásadnímu významu těchto příloh pro samostatně pracující lékaře jednotlivých odborností obě otiskujeme v nezkrácené podobě.
Příloha č. 3
Převedení specializací podle dřívějších právních předpisů na základní a nástavbové obory a základní kmeny je obsahem obsáhlé přílohy č. 3, která přesahuje rámec tohoto sdělení.
Konkrétně se jedná o převedení specializací podle vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, podle zákona č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 124/2008 Sb. a podle vyhlášky č. 233/2008 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, na základní obory, nástavbové obory a na základní kmeny.
V textu vyhlášky je však jednoznačný odkaz potvrzující platnost získání specializované způsobilosti podle § 44 zákona č. 95/2004 Sb. (přechodná ustanovení – k jeho změnám žádnou novelou nedošlo) a získání zvláštní odborné způsobilosti (nyní nástavbový obor) díky specializované způsobilosti v tomto oboru podle dřívějších právních předpisů.
NahoruVyhláška č. 186/2009 Sb.
Vyhláška č. 186/2009 Sb., o stanovení postupu při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo, průběhu výběrového řízení na rezidenční místo a základních kritériích výběru rezidenta (o rezidenčních místech).
Tato vyhláška upravuje postup při vyhlášení výběrového řízení na rezidenční místo, průběh výběrového řízení na rezidenční místo a základní kritéria výběru rezidenta.
V souladu se zákonem je ministerstvem zdravotnictví vyhlašován počet rezidenčních, tedy státem dotovaných školicích míst v jednotlivých lékařských i nelékařských zdravotnických oborech, stanovena metodika a časový harmonogram jejich přidělování pro přípravu rezidentů počínající rokem 2009.
Zařízení, kterým byla rezidenční místa přidělena, již průběžně vypisují výběrová řízení, která nyní probíhají (v případě, že některé místo není obsazeno, pak druhá kola výběrových řízení). Stejný postup by se měl opakovat v dalších letech, metodika je pravidelně upravována a je zveřejněna na webu ministerstva zdravotnictví.
NahoruVyhláška č. 187/2009 Sb.
Vyhláška č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství.
Tato vyhláška upravuje v souladu s předpisy Evropských společenství studijní programy v oboru všeobecné lékařství (nadále 6leté prezenční studium, které obsahuje nejméně 5 500 hodin teoretické i praktické výuky), zubní lékařství (nejméně 5leté prezenční studium zahrnující teoretickou i praktickou část) a farmacie (nejméně 5leté prezenční studium, obsahující nejméně 4 roky teoretické a praktické výuky a nejméně 6 měsíců praxe v lékárně).
Dále je ve vyhlášce speciálně uveden vzdělávací program oboru všeobecné praktické lékařství, který nově zahrnuje nejméně 3 roky celodenní průpravy, z níž více než polovina probíhá ve formě praktické výuky.
Praktická výuka probíhá:
a) nejméně po dobu 6 měsíců v lůžkovém zdravotnickém zařízení, které je akreditovaným zařízením a zahrnuje praxi ve vnitřním lékařství, chirurgii, gynekologii a porodnictví, otorinolaryngologii, a
b) nejméně 6 měsíců v ambulanci všeobecného praktického lékaře, která je akreditovaným zařízením.
Ve Věstníku MZ ČR byl tento Vzdělávací program v oboru všeobecné praktické lékařství již vydán. Obsahuje podrobnosti uvedené v bodech "cíl specializačního vzdělávání, minimální požadavky na specializační vzdělávání, rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, všeobecné požadavky, hodnocení specializačního vzdělávání, charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost, charakteristika akreditovaného pracoviště pro všeobecné praktické lékaře".
Vzhledem k rozsahu tohoto materiálu z něj zde uvádíme pouze základní podmínky a v tabulkovém přehledu rozsah povinné praxe v jednotlivých oborech. Novinkou zajímavou především pro lékaře zajímající se o rekvalifikaci do tohoto oboru je přehledná tabulka "zkrácené" průpravy pro lékaře se specializací v oboru vnitřní lékařství a urgentní medicína.
NahoruVýňatky z nového vzdělávacího programu v oboru všeobecné praktické lékařství
Podmínkou pro získání specializace v oboru všeobecné praktické lékařství je zařazení do tohoto oboru a absolvování praxe. Pořadí stáží v kmeni (absolvování kmene předchází další povinné praxi v oboru) a v povinné praxi v oboru může být v libovolném pořadí, v minimální celkové délce 3 let, z toho:
NahoruMinimální požadavky na specializační vzdělávání
Podmínkou pro přijetí do specializačního vzdělávání v oboru všeobecné praktické lékařství je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře ukončením nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou vy šeobecné lékařství na lékařské fakultě.
Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v í pracovní době podle § 83 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Specializační vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmějí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Stáže v základním kmeni všeobecné praktické lékařství nebo základním interním řadí. K zajištění výchovně vzdělávacích cílů přípravy si pracoviště, které není schopno zajistit podmínky k naplnění některého z nich, zajistí poskytnutí části přípravy na jiném specializovaném pracovišti.
Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru všeobecné praktické lékařství je zařazení do oboru, absolvování základního kmene všeobecné praktické lékařství (24 měsíců) nebo základního interního kmene (24 měsíců), specializovaného vy pro absolventy kmene všeobecné praktické lékařství a lékaře se specializací I. nebo II. st. v oboru vnitřní lékařství nebo specializovanou způsobilostí v oboru vnitřní lékařství v délce 12 měsíců. Pro absolventy základního interního kmene s 6měsíční stáží v oboru všeobecné praktické lékařství v délce 14 měsíců nebo v délce 20 měsíců bez této stáže. Pro lékaře s diplomem o specializaci v oboru urgentní medicína v délce 18 měsíců.) a úspěšné složení atestační zkoušky. Celková doba specializačního vzdělávání je minimálně 3 roky.
1. Vlastní specializovaný výcvik
Část I.
2.1 Základní kmen všeobecné praktické lékařství nebo interní kmen
2.1.1 Základní kmen všeobecné praktické lékařství – v délce minimálně 24 měsíců
Část I.
a) povinná praxe
V průběhu praxe musí být lékař po celou dobu přípravy v pravidelném kontaktu (nejméně 1x měsíčně) se svým školitelem (akreditovany všeobecný praktický lékař), který vede jeho přípravu po stránce odborné.
nebo
2.1.2 Základní interní kmen – v délce minimálně 24 měsíců
Část I.
b) všeobecná povinná praxe
c) povinná praxe v oboru kmene
