Úvod do problematiky poškození zdraví zaměstnanců

9.4.1

Úvod do problematiky poškození zdraví zaměstnanců

JUDr. Anna Janáková

Na úvod si vysvětlíme pojmy ohledně poškození zdraví z práce a vysvětlíme si povinnosti, které mají zaměstnavatelé v souvislosti se vznikem pracovních úrazů a nemocí z povolání a podíváme se na obsah evidenčních dokladů o pracovních úrazech

 NahoruPoškození zdraví z práce

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., ve znění novely č. 205/2015 Sb., rozlišujeme čtyři druhy poškození zdraví při práci:

 NahoruÚraz

Podle zákoníku práce je úrazem poškození zdraví nebo smrt fyzické osoby, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů.

 NahoruPracovní úraz

Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů:

1. při plnění pracovních úkolů (ust. § 273 zákoníku práce) nebo
2. v přímé souvislosti s ním (ust. § 274 zákoníku práce),
3. pro plnění pracovních úkolů (ust. § 271k zákoníku práce).

Pracovním úrazem podle zákoníku práce není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

 NahoruSmrtelný pracovní úraz

Smrtelným pracovním úrazem se rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.

 NahoruZávažný pracovní úraz

Jako závažný pracovní úraz se v praxi označuje pracovní úraz, v důsledku něhož byl úrazem postižený zaměstnanec hospitalizován déle než 5 dnů.

 NahoruNemoc z povolání

Nemocemi z povolání jsou podle zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu, jímž je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Nemoci z povolání podle citovaného nařízení jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Seznam nemocí z povolání obsahuje taxativní výčet druhů nemocí z povolání a zároveň stanoví podmínky vzniku těchto nemoci z povolání. Ve výčtu jsou uvedeny tyto skupiny nemocí z povolání:

1. způsobené chemickými látkami,

2. způsobené fyzikálními faktory,

3. týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,

4. kožní,

5. přenosné a parazitární,

6. způsobené ostatními faktory a činiteli.

Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání.

Proces uznávání nemocí z povolání, podmínky, za nichž nelze nemoc, která byla uznaná za nemoc z povolání, nadále uznat za nemoc z povolání upravuje vyhláška č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání.

 NahoruOhrožení nemocí z povolání

Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Vláda může stanovit nařízením, které změny zdravotního stavu jsou ohrožením nemocí z povolání, a podmínky, za jakých se uznávají.

 NahoruJiná škoda na zdraví

Jinou škodu na zdraví, než jsou pracovní úrazy nebo nemoci z povolání (či ohrožení nemocí z povolání) zákoník práce nedefinuje, nicméně s ní počítá. Dá se za ní považovat takové poškození zdraví, které není pracovním úrazem, ani není uvedeno v seznamu nemocí z povolání, vzniklo však za okolností, které mají původ v pracovních podmínkách. Jako příklad uvádíme například ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti způsobenou onemocněním ledvin zaměstnance v důsledku nedostatečného vytápění pracoviště, opuchnutím ruky po povinném očkování zaměstnance vyžadovaného zaměstnavatelem. Jiná škoda na zdraví se odškodňuje jako pracovní úrazy.

 NahoruPovinnosti zaměstnavatel ohledně pracovního úrazu

Zaměstnavatel má v souvislosti se vznikem úrazu, ke kterému u něho dojde, řadu povinností:

• objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,

• o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance a umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

• provést zápis do knihy úrazů,

• vyhotovit ve stanovených případech záznam o úrazu,

• vyhotovit ve stanovených případech záznam o úrazu – hlášení změn,

• ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím,

• odeslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,

• přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů,

• odškodnit pracovní úraz postiženému zaměstnanci.

 NahoruEvidence ohledně pracovních úrazů

Níže uvedená tabulka poskytuje přehled o evidenčních dokumentech o pracovních úrazech a podmínky jejich vyhotovení.