Režim práce a odpočinku

9.9.21

Režim práce a odpočinku

MUDr. Anna Šplíchalová

Zákoník práce upravuje rozsah pracovní doby i režim práce a odpočinku v průběhu pracovní směny, a to s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců při práci i jejich fyziologické a hygienické potřeby.

 NahoruDélka denní a týdenní pracovní doby

Rozsah týdenní pracovní doby stanovuje § 79 ZP, a to následovně:

• délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně,

• délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců:

−pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně,

−s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně,

−s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.

Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (§ 83 ZP).

U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny překročit 8 hodin v jednotlivých dnech a ve více základních pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně (§ 79a ZP).

 NahoruPřestávka na přirozené potřeby zaměstnance

Při určení množství požadované práce a pracovního tempa příslušný předpis ukládá zaměstnavateli povinnost vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech (§ 300 ZP).

 NahoruPřestávka na jídlo a oddech

Kromě zajištění fyziologických a hygienických potřeb, občerstvení jídlem a nápoji, slouží přestávka také k relaxaci a kompenzačnímu pohybovému režimu, který spočívá v možnosti změny pozice těla a protažení namáhaných partií při práci. Ustanovení § 88 ZP upravuje podmínky poskytování přestávky na jídlo a oddech.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut:

• dospělé osobě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce,

• mladistvému zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo a tato doba se započítává do pracovní doby; přestávka na jídlo a oddech mladistvému zaměstnanci musí být poskytnuta vždy, i když se jedná o práce, které nemohou být přerušeny.

Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.

Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.

Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

 NahoruMístnost na odpočinek – obecné požadavky

Ustanovení § 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ukládá zaměstnavateli zajistit, aby prostory pro odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, aby v nich probíhal pravidelný úklid a byla zajištěna pravidelná údržba.

Další hygienické požadavky na místnosti pro odpočinek jsou stanoveny zejména § 55, odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být:

• dostatečně velká a větraná,

• osvětlena denním světlem (minimální činitel denní osvětlenosti musí být 1 %),

• a vytápěna nejméně na 20 °C.

Místnost se vybavuje sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly v dostatečném množství (počet má odpovídat počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny).

Pokud místnost pro odpočinek slouží i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla.

Na místnost pro odpočinek, která musí být z technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání.

 NahoruMístnost na odpočinek – zvláštní požadavky

Ohřívárna slouží k ochraně zdraví pracovníků před působením chladové zátěže. V souladu s § 44 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle výše uvedených podmínek.

Podle § 55 odst. 4 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musejí prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň umožňovat odpočinek vleže.

Místnosti k odpočinku pro zaměstnance pracovišť označených jako kontrolované pásmo musí sloužit i ke konzumaci jídla a nápojů, protože v kontrolovaném pásmu se nesmí jíst, pít ani kouřit (§ 7 odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb.). Vybavení místností k odpočinku pro zaměstnance kontrolovaného pásma tedy musí odpovídat i výše uvedeným požadavkům.

Hygienické požadavky na odpočívárny pro pracující při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu jsou podobné požadavkům podle § 55 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., navíc má zaměstnavatel povinnost v odpočívárnách přijmout přiměřená opatření k ochraně nekuřáků před obtěžováním tabákovým kouřem (§ 6 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích).

 NahoruBezpečnostní přestávky

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. upravuje problematiku bezpečnostních přestávek pro práce rizikové s nutností používat osobní ochranné pracovní pomůcky, práce bez nutnosti použití OOPP nebo relevance překročení limitů, dále práce v expozici tepelné nebo chladové zátěži či jiným nepříznivým faktorům pracovního prostředí nebo podmínek.

Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby (§ 89 ZP).

 NahoruBezpečnostní přestávky u rizikových prací vyžadujících použití OOPP

Pokud je při trvalé práci zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví (kategorie 2. riziková, třetí nebo čtvrtá) nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde zaměstnanec musí povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. Režim bezpečnostních přestávek při uvedené práci je následující:

• první přestávka – zařazuje se nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut,

• následné přestávky – nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut,

• poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny,

• po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit (§ 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

 NahoruBezpečnostní přestávky u dalších prací

Kromě výše uvedených rizikových prací, které vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků, upravuje uvedené nařízení vlády i minimální opatření k ochraně zdraví při práci před nepříznivými faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek, jejichž součástí jsou také bezpečnostní přestávky. Doba trvání bezpečnostních přestávek u následujících činností je 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Jedná se o práci:

• spojenou s celkovou fyzickou zátěží, lokální svalovou zátěží, podmíněně přijatelnými a nepřijatelnými pracovními polohami a ruční manipulaci s břemeny překračující hygienické limity (§ 25a, § 27a, § 30 odst. 3 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.); jde sice o rizikovou práci, ale při jejím výkonu se nepoužívají osobní ochranné pracovní prostředky, které by omezovaly komfort pracovníka,

• se zrakovou zátěží nebo s monotonií nebo práce ve vnuceném pracovním tempu (§ 33, § 35 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.), tedy práce bez ohledu na limit, takže bezpečnostní přestávky se vztahují kromě prací zařazených do 3. kategorie i na kategorii druhou nerizikovou.

Specifický režim bezpečnostních přestávek upravují příslušné zvláštní předpisy a týká se pracovních činností s rizikem ohrožení bezpečnosti a zdraví samotného pracovníka, spolupracovníků i obyvatelstva. Jedná se např. obecně o řidiče silniční dopravy, řidiče dálkové i městské hromadné dopravy, řidiče drážních vozidel, pracovníků letecké a námořní dopravy apod.

 NahoruBezpečnostní přestávky při tepelné nebo chladové zátěži

Zvláštní režim bezpečnostních přestávek se stanovuje s ohledem ochranu zdraví při práci v expozici tepelné a chladové zátěže, kdy frekvence i délka přestávek není konstantní, ale odvíjí se od konkrétních mikroklimatických podmínek na pracovišti.

Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v expozici zátěže teplem se zajišťuje střídáním pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky (§ 5 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Počet pracovních cyklů a délka bezpečnostní přestávky se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto…