JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M.
NahoruVýstupní prohlídka
Výstupní prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu zaměstnance v době ukončení výkonu práce, a to s důrazem na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se zdravotní náročností vykonávané práce. Pro zjištění zdravotního stavu zaměstnance při výstupní prohlídce není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele.
NahoruPojetí výstupních prohlídek ve VoPLS
Podle právní úpravy výstupních prohlídek ve VoPLS právně účinné do 14. prosince 2017 bylo omezeno provádění těchto prohlídek na minimum, a to pouze na případy, kdy o výstupní prohlídku požádal zaměstnanec. Podle důvodové zprávy k vyhlášce č. 436/2017 Sb., kterou byla VoPLS novelizována, byly výstupní prohlídky prováděny naprosto ojediněle nebo pokud tak nestanovil jiný zákon. Dříve stanovoval náplň výstupních prohlídek po skončení výkonu rizikové práce i zákon o ochraně veřejného zdraví. Provedení výstupní prohlídky po skončení výkonu rizikové práce je důležité zejména s ohledem na to, že v některých případech v důsledku expozice rizikovým faktorům může docházet ke vzniku onemocnění i s odstupem doby. Proto je nutné, aby byl aktuální zdravotní stav zaznamenán, a to nejenom z důvodů včasné prevence nemocí.
V době přeložení návrhu novely VoPLS se výstupní prohlídky prakticky neprováděly. To činilo v praxi problémy zaměstnavatelům i zaměstnancům, zejména pokud se u zaměstnance vyskytly nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Tento stav byl zhodnocen jako nevyhovující, i podle závěrů projektu „Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb” a bylo požadováno stanovit povinnost výstupních prohlídek pro zaměstnance vykonávající rizikové práce.
S ohledem na shora uvedené důvody, které byly vyjádřeny zpracovatelem návrhu novely VoPLS v důvodově zprávě, bylo vyhláškou č. 436/2017 Sb. s právní účinností od 15. prosince 2017 do VoPLS doplněno, aby výstupní prohlídky byly prováděny v případě výkonu rizikových prací a v případech, kdy u současného zaměstnavatele byla u zaměstnance uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo zaměstnanec utrpěl pracovní úraz. V případě pracovních úrazů bylo provedení výstupní prohlídky omezeno pouze na závažné úrazy, a to takové, u nichž došlo v průběhu doby ke zhoršování zdravotního stavu, což se může projevovat opakovanou pracovní neschopností v příčinné souvislosti s tímto úrazem, nebo na základě zhoršení zdravotního stavu musí být provedeno nové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je ten, kdo hradí zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím a také eviduje „neschopenky”, není pro něj obtížné určit, kdy je potřebné, aby zaměstnanec výstupní prohlídku v souvislosti s pracovním úrazem absolvoval. Účelem nebylo řešit každý banální pracovní úraz, ale zajistit právní jistotu při stanovení nároků na odškodnění zaměstnavateli i zaměstnanci při skutečně závažných pracovních úrazech. V souvislosti s novelizací byla doplněna poznámka pod čarou, která odkazuje na nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb.
NahoruVýstupní prohlídky podle novelizované VoPLS
Výstupní prohlídka se provádí v těchto případech:
a) vždy při ukončení pracovněprávního (tzn. pracovního poměru i právního vztahu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo obdobného vztahu (např. služebněprávní vztah), pokud:
1. zaměstnanec vykonával práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
2. u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele…
