Posuzování zdravotní způsobilosti příslušníků bezpečnostních sborů

6.8.2

Posuzování zdravotní způsobilosti příslušníků bezpečnostních sborů

Mgr. Michal Barák

 NahoruBezpečnostní sbory

Na úvod si objasněme, co bezpečnostní sbory představují. Bezpečnostním sborem se podle zákona č. 361/2003 Sb. rozumí:

• Policie České republiky,

• Hasičský záchranný sbor České republiky,

• Celní správa České republiky,

• Vězeňská služba České republiky,

• Generální inspekce bezpečnostních sborů,

• Bezpečnostní informační služba a

• Úřad pro zahraniční styky a informace.

 NahoruVýkon služby v bezpečnostních sborech

Příslušník bezpečnostního sboru je ve služebním poměru k České republice. Výkonem služby podle zákona č. 361/2003 Sb. se rozumějí zejména úkony a činnosti realizující oprávnění a povinnosti bezpečnostních sborů.

 NahoruSložky způsobilosti k výkonu služby v bezpečnostních sborech

Při posuzování způsobilosti občana k výkonu služby příslušníka bezpečnostních sborů se podle zákona č. 361/2003 Sb. posuzuje:

1. zdravotní způsobilost – posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb a závěr vysloví v lékařském posudku o zdravotní způsobilosti občana pro přijetí k bezpečnostnímu sboru,
2. osobnostní způsobilost – posuzuje psycholog psychologického pracoviště bezpečnostního sboru. Posuzují se osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru (podrobnosti viz § 1 vyhlášky č. 487/2004 Sb.).

O zjišťování osobnostní způsobilosti žádá služební funkcionář. Poskytovatel pracovnělékařských služeb může dát podnět služebnímu funkcionáři k podání žádosti, když se domnívá, že příslušník je:

• osobnostně nezpůsobilý k výkonu služby v bezpečnostním sboru,

• je osobnostně nezpůsobilý k výkonu služby na služebním místě v rámci bezpečnostního sboru, pro které je stanoven jiný zvláštní požadavek osobnostní způsobilosti.

Proti závěru psychologa (náležitosti viz § 5 vyhlášky č. 487/2004 Sb.) je možné podat návrh na přezkoumání podobně jako u lékařského posudku (§ 6 citované vyhlášky),

1. fyzická způsobilost – prověřuje služební funkcionář. Požadavky na fyzickou způsobilost stanovuje ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem pro výkon příslušného služebního místa.

 NahoruNáklady spojené s posuzováním způsobilostí

Náklady spojené se zjišťováním zdravotní, osobnostní a fyzické způsobilosti občana hradí bezpečnostní sbor.

 NahoruPrávní úprava zdravotní způsobilosti příslušníků bezpečnostních sborů

Pracovnělékařské prohlídky příslušníků bezpečnostních sborů stanoví zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a podrobněji upravuje vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti (dále jen „vyhláška o zdravotní způsobilosti”). Tato vyhláška stanoví druhy pracovnělékařských prohlídek, důvody k jejich provedení, rozsah a další podmínky postupu při posuzování zdravotní způsobilosti.

 NahoruPosuzování zdravotní způsobilosti

Zákon č. 361/2003 Sb. stanoví (§ 15), že zdravotní způsobilost příslušníků bezpečnostních sborů posuzuje poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Posuzujícím lékařem je tak lékař smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství anebo pracovní lékařství. Výjimku v tomto ohledu představuje pouze Vězeňská služba České republiky, která pracovnělékařské služby pro své příslušníky přímo poskytuje.

 NahoruKdy se prohlídky provádějí

Při lékařských prohlídkách se zjišťuje zdravotní stav občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, nebo příslušníka bezpečnostního sboru. Pracovnělékařské prohlídky příslušníků bezpečnostních sborů, resp. osob ucházejících se o přijetí do bezpečnostního sboru zahrnují vstupní, periodické, mimořádné a výstupní prohlídky.

 NahoruHodnocení zdravotního stavu

Při hodnocení zdravotního stavu při posuzování zdravotní způsobilosti je nezbytné vycházet ze shromážděných anamnestických dat, výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího lékaře, z lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby a nároků kladených na činnost odpovídají výkonu služby.

 NahoruVstupní prohlídky

Vstupní prohlídky se provádějí před přijetím občana k bezpečnostnímu sboru, nebo před ustanovením příslušníka na služební místo, pro které je stanoven jiný zvláštní požadavek na zdravotní způsobilost, anebo u příslušníka, u kterého má dojít k rozšíření činnosti nad rámec dřívějšího posouzení zdravotního stavu. Je tedy zřejmé, že důvody pro provedení vstupní lékařské prohlídky u příslušníků jsou obdobné těm, které stanovuje vyhláška o pracovnělékařských službách. Důvod, pro nějž je vstupní prohlídka prováděna, je pro lékaře zásadní, protože od něj se odvíjí obligatorní rozsah vlastního vyšetření.

Vždy se provede komplexní fyzikální vyšetření a další vyšetření, která pro posouzení zdravotní způsobilosti považuje posuzující lékař za nezbytná. Je-li však přijímán občan do služebního poměru, je nutné rozšířit prohlídku o vyšetření uvedená v příloze č. 2 vyhlášky č. 393/2006 Sb. Za zdravotně způsobilou nelze uznat osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje podmínky stanovené v příloze č. 1 vyhlášky č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti.

Posuzující lékař tak oproti vstupní prohlídce podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. navíc musí v souvislosti s nároky výkonu služby vždy provést EKG vyšetření a základní chirurgické vyšetření. Další vyšetření je povinen si vyžádat u odborných lékařů, jde o psychiatrické, spirometrické, ORL a u žen též gynekologické vyšetření, rovněž je třeba provést RTG hrudníku. K řádnému provedení prohlídky je dále třeba zajistit laboratorní vyšetření krve.

 NahoruPeriodické prohlídky

Periodická prohlídka se provádí jednou za dva roky ode dne provedení vstupní nebo poslední periodické prohlídky.

Periodické prohlídky příslušníků bezpečnostních sborů se provádějí v rozsahu základního fyzikálního vyšetření rozšířeného o EKG vyšetření a případně další vyšetření, jestliže tak rozhodne posuzující lékař. Prohlídky se provádějí ve dvouletých intervalech, lhůta počíná běžet ode dne provedení vstupní nebo poslední periodické prohlídky. Tento den by měl být shodný se dnem vydání lékařského posudku, který v zásadě pracovnělékařskou prohlídku završuje, a je možné ji tedy považovat za ukončenou neboli řádně provedenou.

Uvedená periodicita nemá vliv na lhůty k provedení jiných prohlídek vážících se k jiným činnostem vykonávaným v rámci služby, které stanovuje jiný právní předpis, například zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu.

 NahoruMimořádné prohlídky

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění a posouzení toho, zda došlo nebo nedošlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k výkonu služby na služebním místě, nebo dalších skutečností stanovených vyhláškou č. 393/2006 Sb.

Mimořádné prohlídky u příslušníků lze provést pouze z taxativně vymezených důvodů, přičemž důvod by měl být uveden v žádosti o její provedení. Tyto důvody jsou obdobné těm, které připouští vyhláška č. 79/2013 Sb., tedy buď uplynutím doby, po kterou příslušník nemohl konat pro zdravotní obtíže službu, anebo z rozhodnutí nebo podnětu k tomu oprávněného subjektu.

Mimořádná prohlídka příslušníka bude provedena, jestliže:

• ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost podle zvláštních právních předpisů,

• byl výkon služby přerušen z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů nebo těžkého úrazu nebo onemocnění spojeného s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví,

• došlo k přerušení výkonu služebního místa nebo služby na dobu delší než 6 měsíců,

• její provedení navrhl služební funkcionář příslušného bezpečnostního sboru, pokud příslušník vykazuje při výkonu služby takové nedostatky, že lze důvodně předpokládat, že došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti k výkonu služebního místa nebo služby,

• k ní dal podnět lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo ošetřující lékař, pokud zjistí, že došlo k takové změně zdravotního stavu příslušníka, která odůvodňuje změnu zdravotní způsobilosti,

• o její provedení požádal příslušník, pokud vysloví důvodné podezření ze změny zdravotní způsobilosti nebo důvodnou domněnku, že jeho zdravotní obtíže vznikly nebo se zhoršují v souvislosti se zdravotní náročností výkonu služebního místa, na kterém je zařazen.

Je třeba připomenout, že prohlídka bude provedena vždy na základě žádosti zaměstnavatele, tj. bezpečnostního sboru. To znamená, že důvody k provedení mimořádné prohlídky je tak třeba vnímat jako povinnost stanovenou služebnímu funkcionáři, aby příslušníka vyslal na mimořádnou prohlídku, pokud některý z těchto důvodů nastane.

Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, se prakticky nezmiňuje o rozsahu mimořádné prohlídky ani o dopadu provedení mimořádné prohlídky na lhůty periodických prohlídek. Jak bylo uvedeno v úvodu, je v tomto ohledu třeba analogicky využít vyhlášku č. 79/2013 Sb., z níž lze dovodit, že periodicita pracovnělékařských prohlídek zůstává zachována s výjimkou, kdy je mimořádná prohlídka prováděna z důvodu přerušení výkonu služby na dobu delší jak 6 měsíců. To souvisí také s rozsahem této prohlídky. Pouze v tomto případě by totiž mělo být provedeno vyšetření v plném rozsahu, v ostatních případech se provede vždy jen cílené vyšetření zaměřené na důvod provedení mimořádné prohlídky. Tento postup je opět třeba dovodit z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách.

Je však třeba upozornit, že u příslušníků nezáleží na příčině přerušení výkonu služby na dobu delší 6 měsíců, kdežto u ostatních zaměstnanců se musí jednat o jiný důvod, než vyhláška č. 79/2013 Sb. uvádí ve svém výčtu, tj. jiný důvod než nemoc nebo úraz (například mateřská nebo rodičovská dovolená).

 NahoruVýstupní prohlídky

Účelem výstupní prohlídky je zjištění zdravotního stavu příslušníka v době ukončení výkonu služby. Výstupní prohlídky jsou u příslušníků bezpečnostních sborů obligatorní. Výstupní prohlídky se provádějí:

1. před ukončením služebního poměru,
2. před převedením příslušníka na služební místo s jinými nároky na zdravotní způsobilost, nebo
3. před ukončením rizikového výkonu služby.

Lékařská vyšetření se provádějí v rozsahu komplexního fyzikálního vyšetření lékařem poskytovatele pracovnělékařské služby, který popřípadě stanoví rozsah dalších odborných vyšetření podle zjištěného zdravotního stavu příslušníka (pokud jiným právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví není stanoveno jinak).

 NahoruZdravotní klasifikace

Součástí pracovnělékařských prohlídek příslušníků bezpečnostních sborů je také stanovení zdravotní klasifikace.

Zdravotní klasifikace vyjadřuje rozsah schopnosti pro výkon služby v bezpečnostním sboru, tzn. že prokazuje, zda je příslušník zdravotně způsobilý k výkonu služby bez omezení, s omezením, anebo je pro výkon služby zdravotně nezpůsobilý ve vztahu ke zjištěným nemocem. Jednotlivé zdravotní klasifikace jsou označovány příslušnou klasifikační značkou.

 NahoruKlasifikační značky

Zdravotní klasifikace se určuje za pomoci přílohy č. 1 vyhlášky č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti. Příloha obsahuje členění služebních míst podle jednotlivých bezpečnostních sborů do „sloupců”. V další části přílohy je pak zpracován seznam nemocí a určení klasifikačních značek ve zmíněných sloupcích. Posuzující lékař při zjištění některého onemocnění ztotožní toto onemocnění se sloupcem, získá „dílčí” klasifikační značku a stanoví výslednou zdravotní klasifikaci, která je posléze jedním z podkladů pro vydání lékařského posudku.

To znamená, že zdravotní klasifikace není sama o sobě posudkovým závěrem, ale jen jedním z podkladů, z nichž lékař při posuzování zdravotní způsobilosti ve vztahu ke konkrétním nárokům služby vychází.

 NahoruLékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostním sboru

I pro lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech platí požadavek zákona č. 373/2011 Sb., že ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost. Prováděcí právní předpis – vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, specifikuje shora uvedené varianty posudkového závěru pro potřeby výkonu služby příslušníků bezpečnostních sborů. Specifikované varianty posudkového závěru uvádíme ve vzorech lékařských posudků níže.

Zákonným požadavkem je, aby lékařský posudek obsahoval poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání lékařského posudku s uvedením, zda lékařský posudek má či nemá odkladný účinek.

Vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní…