1.4
Poskytovatel pracovnělékařských služeb po novele zákona č. 373/2011 Sb.
JUDr. Anna Janáková
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále též „ZoSZS”), kterým byly u nás upraveny pracovnělékařské služby (dále též „PLS”), byl za dobu své právní účinnosti již devětkrát novelizován. Poslední novelizace, která se zásadně dotýká též pracovnělékařských služeb, byla provedena zákonem č. 202/2017 Sb., který nabude právní účinnosti dnem 1. listopadu 2017. Novela zejména rozšiřuje škálu subjektů, které se mohou podílet na poskytování pracovnělékařských služeb, a precizuje a rozšiřuje povinnosti poskytovatelů pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel zajišťuje pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání pracovnělékařské služby za podmínek stanovených jednak zákonem č. 373/2011 Sb. a jednak jinými právními předpisy (§ 53 ZoSZS). Poskytovatelem PLS je poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství (§ 54 odst. 1 ZoSZS). Od původní právní úpravy obsažené v zákoně č. 373/2011 Sb. se škála poskytovatelů pracovnělékařských služeb postupně rozšiřovala a poslední novela přináší další dva subjekty [níže pod písm. c) a d)], které se na poskytování pracovnělékařských služeb mohou napříště podílet.
Poskytování pracovnělékařských služeb
Poznámka: je-li shora v přehledu uveden zaměstnanec, rozumí se jím také uchazeč o zaměstnání.
Komentář k tabulce:
Novela výslovně uvádí, že shora uvedené možnosti ohledně zajišťování pracovnělékařských služeb uvedené pod písm. b) má zaměstnavatel jen u zaměstnanců pracujících v kategorii práce první; dalších zaměstnanců, kteří u něj vykonávají práce kategorie vyšší než první, se toto zvýhodnění netýká a zaměstnavatel u nich musí zajišťovat pracovnělékařské služby smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb v plném rozsahu.
Nově není zaměstnavatel povinen vždy zajišťovat v případě uvedeném shora pod písm. b) ostatní součásti PLS (dohled, poradenství), ale jen v případě, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, a to prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu. Důvodem pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců jsou podle důvodové zprávy k návrhu novelizačního zákona případy častých pracovních neschopností zaměstnanců, častějšího výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, fluktuace zaměstnanců apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.
Novela také odstranila pochybnosti o tom, zda registrující poskytovatel je povinen pracovnělékařskou prohlídku vykonat, či ji může odmítnout. Novelizovaný ZoSZS stanoví, že pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, registrující poskytovatel PLS zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání je povinen na základě žádosti zaměstnavatele podle § 54 odstavce 2 písm. b) ZoSZS provést pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. Pro tuto činnost se považuje registrující poskytovatel za poskytovatele pracovnělékařských služeb, nicméně se na něho nevztahují všechny povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb stanovené v § 57 ZoSZS. Vedle povinnosti provést pracovnělékařskou prohlídku, posoudit zdravotní způsobilost k práci a vydat lékařský posudek se na něho vztahuje pouze povinnost dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky podle podmínek uvedených nově v § 57 odst. 1 písm. j) a § 45 odst. 2 ZoSZS.
Zákon nově umožňuje agenturám práce – viz shora pod písm. c), aby mohly zajištovat PLS služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím:
