13.2
Podávání a vyřizování stížností
JUDr. Anna Janáková
NahoruKdo může podat stížnost
Pokud pacient (uchazeč o zaměstnání nebo zaměstnanec zaměstnavatele) má výhrady proti postupu poskytovatele při poskytování pracovnělékařských služeb, může proti tomuto postupu podat stížnost.
Za něj tak může učinit zákonný zástupce, osoba blízká (v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel) nebo osoba zmocněná pacientem. Důvodem k podání stížnosti může být například, že péče poskytovatele PLS nebyla náležitá, že došlo ke zbytečnému prodlení v poskytnutí péče, péče byla odmítnuta, poskytovatel PLS se nevhodně choval, neposkytl dostatečné informace apod.
ZoZS ani ZoSZS nedávají zaměstnavateli právo k podání stížnosti proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb (v seznamu osob oprávněných k podání stížnosti podle ustanovení § 93 odst. 1 ZoZS není zaměstnavatel uveden). Nicméně § 94 odst. 3 ZoZS stanoví, že pokud stížnost podá osoba, která není uvedena v ustanovení § 93 odst. 1 ZoZS, pak příslušný správní orgán posoudí tuto stížnost jako podnět k provedení kontroly. Ve lhůtě 30 dnů od doručení takové stížnosti pak příslušný správní orgán vyrozumí osobu, která stížnost podala (např. zaměstnavatele), jak bylo se stížností naloženo.
NahoruKomu se stížnost podává
Stížnost se podává přímo poskytovateli zdravotních služeb (pracovnělékařských služeb), proti kterému směřuje. To však nebrání tomu, aby stížnost byla podávána podle zvláštních předpisů též jiným subjektům, jako příslušnému správnímu orgánu, příslušné komoře nebo zdravotní pojišťovně, jejímž pojištěncem je stěžovatel.
NahoruForma a obsahové náležitosti stížnosti
Forma podání stížnosti ani obsahové náležitosti nejsou v ZoZS stanoveny. Stížnost je možné podat například ústně, telefonicky, prostřednictvím elektronické pošty, faxem nebo písemně, osobně nebo klasickou poštou. O stížnostech, které nejsou podány v písemné formě, lze doporučit udělat písemný záznam tak, aby poskytovatel měl doklad do evidence o podání stížností a o způsobu jejích vyřízení.
NahoruOchrana stěžovatele
Zákon stanoví, že podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala (stěžovateli), na újmu.
NahoruPostup při vyřizování stížnosti poskytovatelem
NahoruÚstní jednání
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné. Při ústním jednání poskytovatel zdravotních služeb (ošetřující lékař, případně i vedoucí lékař) projedná se stěžovatelem jeho námitky a důvody, které vedly k podání stížnosti.
NahoruLhůty k vyřízení
Zákon stanoví lhůty, ve kterých musí být stížnost vyřízena, přičemž jejich délka byla stanovena tak, aby bylo reálné ve stanovené lhůtě stížnosti vyřídit.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; lhůtu lze odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů. Je-li nepříslušný, má poskytovatel 5 dnů na to, aby stížnost prokazatelně postoupil věcně příslušnému subjektu. O prodloužení lhůty nebo o postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele.
NahoruNesouhlas s vyřízením stížnosti poskytovatelem
Pokud stěžovatel nesouhlasí s vyřízením stížnosti, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb, přičemž uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
V dalším pak o stížnosti rozhoduje správní orgán příslušný podle ustanovení § 94 ZoZS. Příslušným správním orgánem v případě pracovnělékařských služeb bude zejména krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž jsou pracovnělékařské služby poskytovány (§ 15 odst. 1 ZoZS).
NahoruPostup vyřizování stížnosti příslušným správním orgánem
… 
