16.6
Opravné prostředky a možnosti soudní ochrany
JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL. M.
NahoruObecně
Správní řád dává účastníkům řízení možnost využití řádných a mimořádných opravných prostředků. Řádný opravný prostředek se podává proti rozhodnutím, která ještě nenabyla právní moci, a jsou jimi odvolání a v případě rozhodnutí ústředních správních úřadů rozklad. Mimořádné opravné prostředky jsou určeny k nápravě již pravomocných rozhodnutí.
Činnost veřejné správy je dále rovněž podrobena kontrolní a přezkumné činnosti prováděné nezávislými soudy, jejímž cílem je zajistit zákonnost správního rozhodování, dalších správních činností a ochranu veřejných subjektivních práv osob. Proti rozhodnutí správního orgánu lze po vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem (odvolání nebo rozklad), pokud je zákon připouští, podat správní žalobu. Vedle možnosti podání správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu zná soudní řád správní dále soudní ochranu před nečinností správního orgánu a soudní ochranu před nezákonným zásahem pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím.
NahoruOdvolání
Odvolání proti rozhodnutí může účastník řízení podat vždy, pokud jeho podání zákon pro určitý případ nevyloučí. Právo podat odvolání rovněž nepřísluší účastníkovi, který se po oznámení rozhodnutí tohoto práva písemně nebo ústně do protokolu vzdal. Obdobně platí, že pokud odvolatel vzal podané odvolání zpět, nemůže je již podat znovu. Obecná odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou lhůtu. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o způsobu jeho podání lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Nejdůležitějším účinkem včas podaného a přípustného odvolání, nestanoví-li zákon jinak, je, že v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může odvolání sám vyřídit a vydané rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání v případě řízení, která mají jen jednoho účastníka, a v případě řízení s více účastníky, jen pokud tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí lze opět podat odvolání.
Nejsou-li splněny podmínky pro vyřízení odvolání správním orgánem prvního stupně, je povinností tohoto správního orgánu předat odvolání s celým správním spisem ve lhůtě 30 dnů (10 dnů u opožděných odvolání) odvolacímu správnímu orgánu, kterým je nejblíže nadřízený správní orgán, nestanoví-li zákon jinak. Odvolací správní orgán přezkoumá napadené rozhodnutí z hlediska zákonnosti vždy v plném rozsahu a z hlediska jeho správnosti zásadně jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nebo pokud to vyžaduje veřejný zájem. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat.
NahoruRozklad
Proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu na základě návrhu rozkladové komise. Na řízení o rozkladu platí v zásadě ustanovení správního řádu o odvolání.
NahoruPřezkumné řízení
V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Podnět k provedení přezkumného řízení může dát i účastník řízení, nicméně tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Přezkumné řízení tedy představuje způsob nápravy nezákonných rozhodnutí v případech, kdy účastník řízení z nějakého důvodu zmešká lhůtu k podání odvolání a dále v těch případech, kdy na odstranění nezákonnosti rozhodnutí nemá zájem účastník tohoto řízení, ale nezákonnost je zjištěna nadřízeným orgánem na základě podnětu nebo vlastní činností.
Ustanovení správního řádu stanoví podmínky a lhůty, za kterých a ve kterých je možné přezkumné řízení provést, a kdy naproti tomu není provedení přezkumného řízení přípustné, stejně jako účinky rozhodnutí v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci.
Přezkumné řízení lze provést buď jako standardní řízení…
