6.6
Obsah pracovnělékařské prohlídky
MUDr. Dana Kuklová
Cílem pracovnělékařských prohlídek je posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo službě (dále jen „práci”) a vydání lékařského posudku v dané věci. Jde o lékařské prohlídky, které jsou součástí posudkové péče a musejí tedy svým obsahem respektovat základní principy této péče.
NahoruRámcový obsah pracovnělékařských prohlídek
Rámcový obsah všech pracovnělékařských prohlídek, které jsou podkladem k posudkové péči, je stejně jako pro případy další posudkové péče stanoven v § 42 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Povinný obsah pracovnělékařských prohlídek je pak podrobně rozpracován v § 7 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), vyhláškou č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, nebo vyhláškou č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.
NahoruCíl pracovnělékařské prohlídky
Cílem pracovnělékařské prohlídky je posoudit zdravotní způsobilost k práci, tedy zjistit, zda zjištěný zdravotní stav, resp. kvalita zdraví posuzované osoby dovoluje zátěž související s výkonem konkrétní práce za konkrétních pracovních podmínek, aniž dojde k přetížení kompenzačních možností organismu nebo až ke škodě na zdraví. Pro řádné zjištění zdravotního stavu a splnění uvedeného předpokladu je potřebné, aby posuzující lékař byl obeznámen s rizikovými faktory pracovních podmínek již při zahájení pracovnělékařské prohlídky a přizpůsobil tomu její obsah.
Požadavky na konkrétní obsah pracovnělékařských prohlídek stanoví § 7 vyhlášky č. 79/2011 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Tyto požadavky pro přehlednost uvádíme v následující tabulce.
NahoruTabulka základních a dalších odborných vyšetření
NahoruOsobní anamnéza
Každá pracovnělékařská prohlídka se zahajuje lékařskou prohlídkou, jejíž součástí je vždy sběr informací o dosavadním vývoji zdravotního stavu posuzované osoby a jejich rozbor.
Při sběru informací z osobní anamnézy je vždy nutné zaměřit se zejména na orgány nebo systémy, které budou pracovními podmínkami zatíženy (tzv. cílové orgány). Při výkonu prací, u kterých nelze vyloučit poškození zdraví dalších osob, je nutné zaměřit se též na nemoci, které ovlivňují schopnost posuzované osoby hodnotit možné důsledky svého jednání. V případě vstupní prohlídky je nezbytné zjistit vývoj zdravotního stavu prakticky od narození, neboť mnohé nemoci z dětství, jejichž příznaky se později v běžném životě nevyskytly, se znovu objeví v souvislosti s výkonem práce za podmínek vyšší míry rizika, než je v běžném životě obvyklá, např. alergie. U dalších pracovnělékařských prohlídek se zjišťuje vývoj zdravotního stavu od poslední pracovnělékařské prohlídky.
Při sběru informací při pracovnělékařské prohlídce je nutné mít vždy na vědomí, že posuzovaná osoba zpravidla tuto prohlídku vnímá jako obtěžování, popř. ohrožení své sociální jistoty, což může mnohdy zcela zásadně ovlivnit její ochotu ke spolupráci. Posuzující lékař proto mnohdy musí vyvinout snahu přesvědčit posuzovaného ke spolupráci, popř. současně volit řadu otázek za účelem zjistit, popř. si ověřit validitu sdělovaných informací. Je to zásadní rozdíl od stavu, kdy k lékařské prohlídce přichází pacient, který má nějaké zdravotní obtíže nebo potřebuje řešit vlastní zájem (např. získání zbrojního průkazu), a proto zcela spontánně uvádí potřebné informace, které lékař již jen podle potřeby usměrňuje nebo doplňuje.
NahoruPracovní anamnéza
Vedle osobní anamnézy je obligatorní součástí každé pracovnělékařské prohlídky podrobná pracovní anamnéza. Při vstupní prohlídce je potřebné zjistit, dosažený stupeň vzdělání a jeho zaměření a dále na to, jakou práci, za jakých pracovních podmínek a jak dlouho posuzovaná osoba vykonávala do současné doby. Zároveň je nezbytné zjistit, jaký vliv na kvalitu zdraví posuzované osoby měly pracovní podmínky a rizika související s dosud vykonávanou prací, popř. zda posuzované osobě nebyla uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo u ní nebylo vysloveno podezření na tyto nemoci. Obdobně je nutné zajímat se o pracovní úrazy a mechanismus jejich vzniku, neboť i na základě těchto informací lze vyslovit podezření na možný zdravotní handicap, který jinak není zřejmý. U dalších preventivních prohlídek je nutné vždy zjistit, jak posuzovaná osoba hodnotí vliv pracovních podmínek na vývoj svého zdravotního stavu, popř. zda a jaké obtíže v souvislosti s výkonem práce vnímá nebo řeší.
NahoruZákladní vyšetření
Aktuální zdravotní stav se zjišťuje lékařskou prohlídkou prováděnou v rozsahu komplexního fyzikálního vyšetření, tzn. fyzikálního vyšetření, orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření Při vyšetření je opět nutné klást vyšší důraz na funkci orgánů a systémů, které budou nebo jsou v souvislosti s výkonem práce zatěžovány. Při vstupní prohlídce je potřebné klást důraz i na funkci těch orgánů a systémů, které byly zatíženy v souvislosti s výkonem práce v minulosti, neboť i změna jejich funkce může mít vliv na celkovou kvalitu zdraví. U mimořádných prohlídek je zpravidla kladen důraz na ta odborná vyšetření, která zjišťují funkci cílových orgánů. Z biochemických vyšetření se vždy provádí pouze základní chemické vyšetření moče pro zjištění přítomnosti bílkovin, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH. Jedná se sice pouze o orientační indikátor kvality vnitřního prostředí organismu, současně však finančně nenáročný a tedy dostupný.
Veškeré zjištěné informace je vždy nutné řádně zapsat do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařské prohlídce, a to včetně popisu fyziologických hodnot.
NahoruInformace z výpisu ze zdravotnické dokumentace
Informace získané při základním vyšetření je dále potřebné doplnit, popřípadě zpřesnit s ohledem na informace obsažené ve výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, který je součástí zdravotnické dokumentace. Výpis ze zdravotnické dokumentace při vstupní…
