14.1
Obecně k vymáhání povinností na úseku PLS
JUDr. Anna Janáková
NahoruZájem státu na fungování PLS
Stát považuje pracovnělékařské služby za důležitý nástroj pro pomoc zaměstnavatelům v jejich úsilí v prevenci vzniku poškození zdraví pracovníků majícím původ v práci. Má proto zásadní zájem, aby pracovnělékařské služby fungovaly celoplošně pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance a na dobré odborné úrovni, aby tak plnily svou preventivní roli na úseku zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
NahoruDva směry legislativní úpravy
Na jedné straně proto stát legislativně upravil zejména předpoklady, podmínky, obsah a rozsah poskytování pracovnělékařských služeb, povinnost zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a dále práva, povinnosti a postavení všech zúčastněných v poskytování pracovnělékařských služeb (zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich zástupci, další odborné služby pro zaměstnavatele k zajištění BOZP atd.).
Na straně druhé stát vytvořil předpoklady pro to, aby dodržování těchto předpisů stanovících předpoklady, podmínky, obsah a rozsah poskytování pracovnělékařských služeb, práva a povinnosti zaměstnavatelů a dalších osob byly dodržovány, a to právní regulací státní kontroly na tomto úseku a stanovením finančních postihů a jiných opatření.
NahoruStátní kontrola
Stát kontrolou nad fungováním pracovnělékařských služeb pověřil několik státních orgánů, přičemž každý vykonává státní kontrolu (která bývá nazývána různě, jako inspekce či dozor) v rámci své kompetence a působnosti, nicméně v konečném efektu státní kontrola funguje komplexně.
NahoruKontrola zaměstnavatelů a poskytovatelů PLS
NahoruDruhy státních kontrol na úseku PLS
Státní orgány, které se na kontrole dodržování požadavků, práv a povinnosti na úseku pracovnělékařských služeb podílejí:
1. Orgány ochrany veřejného zdraví. Krajské hygienické stanice vykonávají státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím pracovnělékařské služby informace nutné k ochraně zdraví při práci, které jsou uloženy zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Za zjištěná porušení požadavků právních předpisů mohou orgány ochrany veřejného zdraví uložit zaměstnavatelům pokutu až do výše 2 milionů Kč.
2. Orgány inspekce práce a státní báňské správy. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce dozírají zejména, zda zaměstnavatelé dodržují svou povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti – tedy zda mají při pověřování zaměstnanců prací platné lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci a zda respektují posudkové závěry lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci. Pokud se porušením uvedené povinnosti naplní skutková podstata přestupku nebo správního deliktu na úseku bezpečnosti práce, pak může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 2 milionů Kč.
Obdobné oprávnění ke kontrole u zaměstnavatelů, kteří podléhají dozoru orgánů státní báňské správy, mají Český báňský úřad a obvodní báňské úřady.
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dokonce ukládá poskytovateli pracovnělékařských služeb, aby podal podnět kontrolním orgánům v oblasti BOZP ke zjednání nápravy nad dodržováním povinností v BOZP, když zjistí, že zaměstnavatel nepostupuje v souladu s lékařskými posudky nebo přes jeho opakované upozornění neplní povinnosti v BOZP stanovené jinými právními předpisy.
3. Orgány, které udělily oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Bez kontroly státu nezůstávají ani samotní poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Kontrolní činnost nad jejich činností byla zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, svěřena správním orgánům příslušným k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Tyto správní orgány při kontrolní činnosti disponují řadou oprávnění, která vyplývají nejen ze samotného zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ale také ze zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád – dále též jen „KŘ”). Pokud kontrolní orgány zjistí postup poskytovatele pracovnělékařských služeb, který je v rozporu s právními předpisy a naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu, pak mohou poskytovatelům pracovnělékařských služeb udělit finanční postih v řádech stovek tisíc Kč. Kontrole poskytovatelů pracovnělékařských služeb se budeme věnovat v dalších podkapitolách.
Ze shora uvedeného vidíme, že stát kontroluje dodržování právních předpisů v souvislosti s pracovnělékařskými službami a za jejich porušování postihuje zaměstnavatele, případně jejich vedoucí zaměstnance a samotné poskytovatele pracovnělékařských služeb.
NahoruKontrola zaměstnanců?
Namístě je otázka, jak je to s pracovníkem (uchazečem o zaměstnání, zaměstnancem, žákem a studentem při praktickém vyučování a praktické přípravě), jehož zdraví při práci, o které se jedná a které má zůstat zachováno a nepoškozeno, je ústředním bodem zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k čemuž také přispívají pracovnělékařské prohlídky, které jsou základem pracovnělékařských služeb.
NahoruPracovníka k prohlídce nelze nutit
Státní kontrola nad tím, jak a zda zaměstnanec dodržuje své povinnosti vyplývající ze zákoníku práce a ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, které se týkají pracovnělékařských prohlídek, stanovena není. Souvisí to totiž se zákonným požadavkem, že „zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem”, nestanoví-li ZoZS jinak, což ohledně pracovnělékařských prohlídek nestanoví.
Tím, že se pracovník odmítne podrobit prohlídce nebo vyšetření v rámci pracovnělékařské prohlídky, by mohl dostat zaměstnavatele do poměrně neřešitelné situace, neboť jej zaměstnavatel nemůže pověřit prací, která by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti. Když však zaměstnavatel nemá platný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci příslušného pracovníka, nemůže pak pracovníka prací pověřit vůbec.
NahoruOdmítnutí nebo…
