Některé domněnky týkající se zdravotního pojištění

5.1.10

Některé domněnky týkající se zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Mezi odbornou i laickou veřejností kolují určité představy či názory, podle nichž při řešení některých situací nevznikne – konkrétně ve zdravotním pojištění – žádný problém. Opak však bývá pravdou, jelikož často i zdánlivě drobné či nepatrné pochybení může časem přerůst ve zbytečnou komplikaci, třeba i s finančním dopadem na plátce či osobu, kteří svým počínáním některou povinnost ve zdravotním pojištění zanedbali nebo podcenili. Podívejme se nyní blíže na některé případy nebo situace včetně vysvětlení správného postupu vyhovujícího platné právní úpravě.

 NahoruDomněnky zaměstnavatele

1. Pro účel vzniku zaměstnání se ve zdravotním pojištění (na rozdíl od sociálního pojištění) nesčítají příjmy z více dohod u jednoho zaměstnavatele.

S touto domněnkou bylo možné souhlasit do konce roku 2014. Avšak od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, u obou typů dohod případně i s přihlédnutím k povinnosti dodržet v roce 2024 zákonné minimum 18 900 Kč, platné pro zaměstnavatele a zaměstnance. Naopak, v rámci kalendářního měsíce nelze u jednoho zaměstnavatele sečíst například příjem na dohodu o provedení práce 9 000 Kč s příjmem na dohodu o pracovní činnosti 3 000 Kč, pro takový postup neexistuje zákonná opora.

2. Opravný přehled za zaměstnance se podává jen při změně vyměřovacího základu a navazující částky pojistného.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Opravný přehled podává zaměstnavatel za všechny měsíce, v nichž dochází ke změně v některém z těchto tří sdělovaných údajů.

Změnit se může i počet zaměstnanců, například tehdy, pokud je osoba zaměstnaná na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž:

• její příjem nedosahuje částky potřebné pro vznik zaměstnání a

• příjmem zúčtovaným po skončení takové dohody, podle zákona společně posuzovaným s příjmem zúčtovaným do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, vznikne v součtu obou příjmů ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se stane ve zdravotním pojištění zaměstnancem).

Osoba bude jako zaměstnanec přihlášena v posledním kalendářním měsíci trvání dohody. Jelikož se v informačním systému zdravotní pojišťovny objeví navíc jeden zaměstnanec (případně více zaměstnanců), podává se za tento kalendářní měsíc Opravný přehled, kde však pouze dojde k navýšení počtu zaměstnanců, částky úhrnu vyměřovacích základů a pojistného zůstanou za tento měsíc beze změny. Odvod pojistného (z úhrnu příjmů za oba měsíce) bude proveden za měsíc, do kterého bude odměna zúčtována.

Opravný přehled se podává proto, aby zdravotní pojišťovny měly relevantní údaje. Zdravotní pojišťovny musejí disponovat validními údaji již z toho důvodu, že pro každou z nich je důležité znát úhrn pojistného, na které mají ze zákona nárok proto, aby mohly být prostřednictvím výdajové stránky systému řádně placeny hrazené služby vykázané smluvními poskytovateli zdravotních služeb.

3. Případný pracovní úraz se zdravotní pojišťovně neoznamuje.

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

 NahoruDomněnky pojištěnce

1. Pokud za pojištěnce platí pojistné stát, nemusí se ohledně zdravotního pojištění o nic starat.

Toto konstatování platí pouze tehdy, pokud se pojištěnec po celou dobu nenachází v žádné jiné kategorii zdravotního pojištění. Je-li zaměstnán a vznikne mu (nebo zanikne) nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát – například je mu přiznán některý z důchodů –, oznamuje tuto důležitou skutečnost svému zaměstnavateli. Pokud takto neučiní, anebo i tehdy, není-li zaměstnancem, musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně v osmidenní lhůtě osobně. Když začne "státní pojištěnec" podnikat, nemusí v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na pojistné. Tyto však musí platit od měsíce podání přehledu v následujícím kalendářním roce za předpokladu, že podle údajů uvedených v přehledu dosáhne za předcházející kalendářní rok kladného výsledku své podnikatelské činnosti. Tato osoba nemusí při podnikání dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné platí sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Zdravotní pojišťovně musí do osmi dnů oznámit zahájení a ukončení podnikání.

2. Pokud pojištěnec studuje, platí za něj pojistné stát.

To je pravda, ovšem pouze do dovršení 26 let věku (výjimka vztahující se k věkové hranici je v tomto bodě uvedena v Poznámce). Taktéž musí být plynulá návaznost mezi jednotlivými studijními ročníky anebo například na ukončení studia na střední škole musí plynule navázat pokračování studia na vysoké škole. Takové tvrzení však neplatí univerzálně, neboť soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání, a tedy "státní kategorií" zdravotního pojištění není třeba dálkové studium na střední škole, je-li dítě po dobu studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Zkrátka, aby byl za studenta plátcem pojistného stát, musí se jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání v duchu § 10 až § 16 citovaného zákona o státní sociální podpoře. Určité specifikum představují například tzv. "poslední prázdniny", kdy soustavná příprava dítěte na budoucí povolání trvá i tehdy, pokud osoba (bývalý student) po celý příslušný kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost podle § 10 citovaného zákona o státní sociální podpoře nebo nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Poznámka:

Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba uvedené studium ukončila. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí mj. tedy být z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

3. Pokud pojištěnec jako OSVČ podá opravné nebo dodatečné daňové přiznání, nemusí novou situaci oznamovat zdravotní pojišťovně, neboť ta nemá možnost provedenou změnu zjistit.

Jestliže OSVČ sděluje finančnímu úřadu nové nebo opravené údaje, nesmí, především ve svém vlastním zájmu, zapomenout v tomto směru na zdravotní pojišťovnu.

Podání opravného přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění řešeno v § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže dojde ke změně údajů v daňovém základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

V rámci předávání údajů mezi finančními úřady a zdravotními pojišťovnami lze ze strany zdravotní pojišťovny snadno zjistit, zda OSVČ uvedla v podaném přehledu správné údaje, tedy údaje, které se shodují s výší (daňového základu uvedeného v daňovém…