3.1.5.12
Kontrola v oblasti sociálního zabezpečení
Mgr. Adam Doležal, SPL ČR
Kontrola a pravomoci kontrolních orgánů v oblasti sociálního
zabezpečení je roztříštěna do dvou zákonů:
-
zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, který upravuje zejména působnost v oblasti nemocenského a
důchodového pojištění,
-
zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v
sociálním zabezpečení, který upravuje působnost v oblasti sociální péče a řady
dalších podzákonných předpisů.
Od 1. 1. 2009 se navíc očekávají další změny, zejména související
se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který by měl v uvedený den
nabýt účinnosti.
A. Oblast nemocenského a důchodového pojištění – zákon
č. 582/1991 Sb.
NahoruOrgány kontroly
Orgány sociálního zabezpečení v oblasti nemocenského a důchodového
pojištění jsou:
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
-
Česká správa sociálního zabezpečení,
-
okresní správy sociálního zabezpečení,
-
Ministerstvo vnitra,
-
Ministerstvo spravedlnosti,
-
Ministerstvo obrany.
Poslední tři jmenovaná ministerstva řídí kontrolu v oboru své
působnosti (vojáci, policie, vězeňská služba).
Podrobnější úpravu vnitřní organizace České správy sociálního
zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení stanoví statut, který vydá
ředitel České správy sociálního zabezpečení se souhlasem ministra práce a
sociálních věcí.
NahoruPravomoci orgánů
Ministerstvo práce a sociálních věcí
-
řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním
zabezpečení,
-
řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
-
zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním
zabezpečení,
-
zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního
zabezpečení.
Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů
pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního ve věcech
důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené
rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku úřadu práce podle zvláštních právních
předpisů, s výjimkou rozhodnutí podle § 6 odst. 4 písm. a) bod 6 a § 8a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., a pro
účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno, o
odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů,
za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
Česká správa sociálního zabezpečení v oblasti kontroly
zejména řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení a
rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní
správa sociálního zabezpečení.
Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své
působnosti základní úkoly stanovené zákonem č. 582/1991 Sb. Z toho vyplývá,
že právě ony mají podstatné pravomoci vůči provozovateli zdravotnického
zařízení.
Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti
na úseku nemocenského a důchodového pojištění úkoly stanovené zákonem, pokud
není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že tyto úkoly plní jiný
orgán.
Dále zejména dávají předchozí písemný souhlas (§ 6 odst. 4 písm.
n)
-
k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny
přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,
-
k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny
přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan
nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem,
-
k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem,
který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené
rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou
nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období
sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní
správy sociálního zabezpečení,
-
k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím
lékařem práce neschopnému občanu (nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f/ tohoto zákona)
-
a posuzují a posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost
občanů v rozsahu stanoveném zákonem č. 582/1991 Sb. (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání
prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro
rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce
neschopnými občany (§
8b).
Od 1. 1. 2008 má nabýt účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., podle nějž
je pak upravena řada výše zmíněných úkolů v oblasti nemocenského pojištění pro
případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a
mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a
provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního
stavu pro účely pojištění. Tento zákon tak bude upravovat i kontrolu obsaženou
v ustanovení § 8a a § 8b, tj. kontrolu posuzování dočasné
pracovní neschopnosti a kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými
občany (viz níže v oddíle B této kapitoly)
NahoruSoučinnost lékaře
Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního
zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů v řízení o
dávkách sociálního zabezpečení a pro účely odvolacího řízení správního podle
zvláštních právních předpisů (§ 4 odst.
2), zapůjčovat lékařům orgánů sociálního zabezpečení potřebnou
zdravotnickou dokumentaci a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z
chorobopisů a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci a
potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování v těchto řízeních a
pro kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené
tímto orgánem, a není-li určena, do 15 dnů od doručení výzvy.
I zde bude součinnost v oblasti posuzování dočasné pracovní
neschopnosti upravena od 1. 1. 2009 zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění.
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
občanů
Postup při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
občanů upravuje zejména zmiňovaný zákon č. 582/1991 Sb. a vyhláška č. 182/1991
Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady
o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a posuzování
dočasné pracovní neschopnosti vyhláška č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné
pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení. I tady budou některé
povinnosti a oprávnění upravena v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění.
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve věcech
sociálního zabezpečení provádějí lékaři OSSZ, a za tím účelem posuzují:
-
plnou invaliditu nebo částečnou invaliditu,
-
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost
vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost,
-
zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby
pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání.
Lékaři OSSZ vycházejí při posuzování zdravotního stavu a pracovní
schopnosti občanů z lékařských zpráv a posudků, vypracovaných odbornými lékaři
o zdravotním stavu občanů a přihlíží i k výsledkům vlastního vyšetření.
Postup při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity
nebo částečné invalidity zahrnuje posuzování zdravotního stavu a pracovní
schopnosti, zastavení výplaty nemocenského a rozhodování o plné invaliditě nebo
částečné invaliditě.
NahoruKontrola posuzování dočasné neschopnosti
Dočasnou pracovní neschopnost posuzuje ošetřující lékař, popřípadě
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení svým lékařem. Ošetřujícím
lékařem se rozumí lékař, který má občana ve své ambulantní, ústavní nebo
lázeňské péči, s výjimkou lékaře záchranné služby a pohotovostní služby, a
lékař závodní preventivní péče při ošetření občana v rámci první pomoci, pokud
má oprávnění k léčebné péči.
Lékař potvrzuje pracovní neschopnost na předepsaném tiskopisu,
který je dokladem o pracovní neschopnosti.
Ošetřující lékař odešle příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím
ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly
vystaveny.
Zjistí-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení, že
zdravotní stav posuzovaného občana nevyžaduje uznání nebo další trvání dočasné
pracovní neschopnosti, vydá okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o
ukončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud tak neučiní ošetřující lékař.
Okresní správy sociálního zabezpečení svými lékaři provádějí
kontrolu posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Kontrola posuzování dočasné
pracovní neschopnosti se provádí na pracovišti ošetřujícího lékaře nebo na
jiném místě určeném lékařem okresní správy sociálního zabezpečení, a to
zpravidla za osobní účasti posuzovaného občana. Lékař okresní správy sociálního
zabezpečení může určit, ve kterých případech není přítomnost posuzovaného
občana potřebná.
Lékař vede evidenci práce neschopných občanů. Spolupracuje s
lékařem okresní správy sociálního zabezpečení při stanovení podmínek léčebného
režimu a sděluje mu porušení léčebného režimu, které sám zjistil.
Předvolat posuzovaného občana ke kontrole posuzování jeho
dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař, předvolání musí
být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem.
V zákoně není přímo uvedeno, že lékař okresní správy sociálního
zabezpečení musí nejprve vyzvat lékaře, aby předvolal posuzovaného. Protože
však kontrolní řízení je řízení správní a lékaři OSSZ zahajují toto řízení z
vlastního podnětu, musí každého, kdo je subjektem (tedy i lékaře) takového
řízení, vyrozumět o jeho zahájení.
NahoruSankce
Za nesplnění nebo porušení:
-
povinnosti předvolat posuzovaného občana ke kontrole
posuzování jeho dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař,
předvolání musí být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem,
-
povinnosti odeslat příslušné okresní správě sociálního
zabezpečení doklady o vystavení dočasné pracovní neschopnosti a o jejím
ukončení, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy byly
vystaveny,
-
povinnosti zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení
provádějícím kontrolu dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany na
požádání sdělit skutečnosti potřebné k provedení kontroly,
-
povinnost vyžádat si předchozí písemný souhlas příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm.
n),
-
povinnost součinnosti,
-
povinnost potvrzovat skutečnosti potřebné pro provádění
nemocenského pojištění ve státech, s nimiž Česká republika uzavřela mezinárodní
smlouvu o sociálním zabezpečení na tiskopisech vydaných na základě
mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, může příslušná okresní
správa sociálního zabezpečení uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše
20 000 Kč a při opětovném nesplnění nebo porušení povinností, za jejichž
nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena, pokutu až do výše 100 000
Kč.
B. Oblast nemocenského pojištění od 1. 1. 2009 – zákon
č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
NahoruOrgány a jejich pravomoci
Úkoly okresních správ sociálního zabezpečení jsou v platném zákoně
o nemocenském pojištění, který by měl nabýt účinnosti dne 1. 1. 2009, zejména
upraveny v ustanovení § 84 a násl. I tady platí zásada, že
okresní správy sociálního zabezpečení při provádění pojištění zaměstnaných osob
a osob samostatně výdělečně činných plní úkoly stanovené tímto zákonem orgánu
nemocenského pojištění, pokud nejde o úkoly, které při tomto provádění plní
Česká správa sociálního zabezpečení (a jež jsou taxativně ustanoveny
zákonem).
Okresní správy sociálního zabezpečení zejména rozhodují v prvním
stupni ve věcech pojištění, a to zejména o vzniku, trvání a zániku pojištění,
vznikl-li spor o účast na pojištění, o přiznání dávek a jejich odnětí, o
zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek, o vrácení přeplatku na dávce, o
výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, o ukončení dočasné pracovní
neschopnosti, o regresních náhradách a o správních deliktech. Okresní správy
sociálního zabezpečení dále vedou evidenci pojištěnců a zaměstnavatelů. Kromě
té vedou evidenci rozhodnutí o porušení povinností ošetřujících lékařů
spojených s posuzováním a potvrzováním zdravotního stavu a dočasné pracovní
…